Jak jsem se zbavila výčitek z porodu

Miluji, když je vše dokonalé. Bez chyby. Jsem perfekcionista. A pokud se mi to z nějakého důvodu nedaří udělat naprosto bez chyby, dohání mě výčitky, které mi nedají spát.

To samé se mi stalo po porodu mého prvního dítěte.

Porodila jsem doma, sama, bez poranění, medikamentů, bez pomoci, přirozeně. Měla jsem velkou dávku podpory a povzbuzování od duly, porodní asistentky a mého manžela. Na první pohled by se mohlo zdát, že porod byl naprosto bravurní a dokonalý.

A přesto jsem na porod nemohla ještě asi 5 měsíců poté přestat každý den myslet. Měla jsem ještě větší očekávání, která jsem nedokázala splnit. Nezvládla jsem všechno podle svých představ a měla jsem z toho tíživý pocit  břiše a nemohla jsem najít klid. Nechtěla jsem si říct o pomoc a přiznat nahlas, že jsem selhala nebo to tak alespoň cítím. A navíc jsem neměla ve svém okolí blízkou osobu, na kterou jsem se mohla obrátit, u které bych cítila, že mě dokáže naprosto pochopit, podpořit mě a ještě mi je navíc schopná pomoct.

Jenže vesmír mě miluje a nikdy mě nenechá dlouho se trápit.

Najednou přišla ta informace. Dostala se ke mně online přednáška o poporodních rituálech během šestinedělí od Světlany Hradilové. Mluvila o tom, jak to funguje na východě Ukrajiny.

Mám východní (ruské, běloruské a ukrajinské) kořeny, takže se všechny buňky mého těla začaly chvět a tetelit radostí. Prosily mě, ať do toho jdeme. Vše rezonovalo.

RITUÁL PO PORODU

Potřebuji poporodní rituál. Vše vynést na světlo, prožít své zamrzlé a schované pocity studu a selhání. Přiznat, že jsem to nezvládla přesně tak, jak jsem chtěla. Říct nahlas, že jsem zklamaná ze sebe, že se stydím a bojím, že mě někdo odsoudí. I já přece odsuzuji sebe sama a bojím se, že nejsem dost dobrá.

Ihned jsem věděla, za kým mám jít a co mám dělat. Běžela jsem hned druhý den za svou spřízněnou a čarodějnou kamarádkou Zuzkou a na naše pravidelné středeční setkání maminek s miminky. Všechno jsem Zuzce vyprávěla s nadšením a vysypala na ni: „Potřebuji rituál po porodu. Vím, jak bude probíhat, informace se mi poskládaly. Jen hledám někoho, kdo ho pro mě provede.“ SOUHLASILA! Domlouvaly jsme se na příští týden, ale vše začalo rychleji, než jsme čekaly.

Šly jsme na procházku s miminky a ostatními ženami. Vyprávěla jsem i ostatním o tom, že chci příští týden rituál na uzdravení porodního procesu a ženy chtěly slyšet, o co se jedná. Před očima se mi objevovaly jasné obrazy a já začala vyprávět, jak to bude probíhat. Nějaké části byly inspirované Světlanou Hradilovou, jiné jsem už znala z dřívějška, některé přicházely jako povely z nebe. Najednou jsem si uvědomila, že už to frčí a já započínám první část rituálního čištění – Sdílení, jak jsem rodila.

SDÍLENÍ PORODNÍHO PROCESU (1. krok)

Vyprávěla jsem do detailu vše, co se vázalo k mému porodu. Přípravu, průběh, zakončení, představy, očekávání, jak probíhal můj vlastní porod a tak dále. Prostě vše, co mi přišlo na mysl. Nikdo nehodnotil, všechny ženy jen poslouchaly a dávaly mi prostor.

To, v čem jsem cítila selhání byly tři věci:

• když se tlačila hlavička ven, ženy mi pomohly přetáhnout mou kůži přes hlavu dítěte, aby se rychleji dostalo ven;
• když se dítě narodilo, tak můj muž místo toho, aby si ke mně šel lehnout do postele a rozplýval se nad miminkem, tak se sebral a šel do obýváku pustit si hokej;
• během zlatých hodinek po porodu zůstala v místnosti dula a něco jsme si povídaly místo toho, abych byla plně přítomná nově narozenému miminku.

Uff, moc mě to bolelo. Cítila jsem, že jsem selhala a bála se nepřijetí. Bála jsem se, že už to nikdy nepřestane bolet. 

Jaké překvapení pro mě bylo, že když jsem vše řekla nahlas, strach začal ustupovat a přicházel klid. Ženy mě začaly konejšit a s láskou říkaly, že jim to připadá naprosto v pořádku. Že jim na tom nepřijde nic hrozného a rozhodně mě neodsuzují. Že například jejich muži si při porodu pískaly nebo dokonce u toho ani nebyli a pracovali.

Sama jsem došla k uvědomění, že to opravdu zas tak velká tragédie není. 😀

ODPUŠTĚNÍ (2. krok)

Zbytek rituálu jsme dokončily s mou osobní čarodějkou doma ve dvou. Jednalo se o znovuvytažení bolístek. Vyprávěla jsem svůj příběh znovu a Zuzka mi ztvárnila postupně všechny osoby, které se mnou byli přítomní u porodu. Mohla jsem jim říct, co mě bolelo a zranilo. Nemusela jsem se stydět za své pocity, vše bylo přiznané a řečené nahlas. Mohla jsem litovat všeho, co jsem nezvládla. Mohla jsem litovat i sebe, že jsem cítila, že jsem selhala. Mohla jsem přiznat, že jsem to chtěla zvládnout lépe. 

Když jsem to všechno řekla, cítila jsem, že jsem víc udělat nemohla. Udělala jsem maximum, co jsem v danou chvíli mohla. Lépe to opravdu nešlo, neuměla jsem to, nemohla jsem.

Nakonec jsem se zvedla, odpustila sobě, dule, porodní asistentce, Petrovi a celému vesmíru i porodnímu procesu. Poděkovala za to, že bylo vše dokonalé, tak jak bylo a ne lepší než mohlo být. Vše jsem přijala se všemi bolístkami i krásami. Poděkovala jsem za tu nádheru, kterou jsem mohla prožít, za můj první slastný porod. 

MYTÍ RUKOU (3. krok)

Na závěr jsem omyla ruce Zuzce, která mě rituálem prováděla a ona mně. Použili jsme studenou vodou ze studánky.

Pak jsme tančily, smály se, objímaly sebe i miminko. Cítila jsem se jako znovuzrozená.

Myslela jsem, že tímto je to uzavřené. Ale nebylo.

ZNOVUZROZENÍ (4. a poslední krok)

O týden později můj rituál neplánovaně pokračoval a dokončily se mi poslední kroky. Prožila jsem omytí celého těla ledovou vodou ze studánky v otevřeném prostoru, kdy jsem cítila, jak se ze mně vše smylo a já zůstala naprosto nahá, krásná, otevřená, celistvá a čistá. Prostě znovuzrozená. Odhodila jsem všechny masky, stala se znovu naplno sama sebou a to, co ke mně nepatřilo vzala Matka Země do své náruče.

Pak jsem stála v kruhu žen a prožila jsem naprosté přijetí. Všechny jsme odhodily masky a byly naplno samy sebou. Bylo krásné cítit, jak jsme každá jiná a přitom v hloubi duše stejné. Jak jsme tu pro sebe, plné lásky, krásy, záře, podpory. Naplno přijaté a vítané. A celý svět a vesmír nás zve a přijímá takové, jaké jsme.

Vše do sebe dokonale zapadlo jako puzzle a já cítila, že už na svém porodu nepotřebuji vůbec nic měnit. Vše je přijaté a v pořádku tak, jak je.

POCIT PO RITUÁLU

Nejde ani tak o to, jak porod proběhl, ale o to, jaké z něho máme pocity.

Po rituálu jsem postupně cítila, jak mnou začíná prostupovat klid. Najednou jsem se dokázala obejmout, přijmout, opečovat, cítit se zranitelná a taky nastupovala má síla z toho, že jsem dokonalá taková, jaká jsem. Že vlastně ten porod byl úžasný zážitek a vždy budu moct vzpomínat na to krásné a smát se těmto nedokonalostem. Byl přesně takový, jaký jsme ho já i dítě potřebovaly.

Vlastně už se docela těším, až budu svým dětem vyprávět, že jejich táta se po narození našeho prvorozeného syna šel koukat na hokej. Prostě takový normální den. Narodí se vám první dítě – pohoda, tak si jdete zapnout telku a kouknout, jak kluci hrajou 😀

Po rituálu ze mě spadnul obří balvan a cítím konečně klid ohledně mého porodního procesu. Prožila jsem obrovskou úlevu, že jsem to mohla říct nahlas a vynést tu tíhu ze sebe.

POSELSTVÍ 

Přišel obrovský AHA moment – NEJSEM SAMA. TOTO PROŽÍVÁ SPOUSTA ŽEN.

Sebrala jsem svou odvahu a vynesla na světlo své pocity selhání z porodu. Začala jsem se svěřovat ostatním ženám s tím, že jsem zažila poporodní rituál, kde jsem to vše odžívala a zpracovávala. Najednou se začala ozývat spousta žen s tím, že samy cítí tíhu nezpracovaných pocitů z porodu, které jim nedají klid, mají negativní zážitek z porodu nebo strach z budoucího porodu. Akorát se bály, že s tím nejde nic dělat a tak se na to snažily zapomenout. Jenže před pocity se člověk neschová a neuteče. 

Proto, že tuto zkušenost mám, znám a dokázala jsem ji zpracovat, rozhodla jsem se o tento svůj příběh podělit. A doufám, že to dodá dalším ženám odvahu, že i ony mohou najít klid a začít se znovu cítit naprosto svobodné.

Rituál je jednoduchý a mocný. Můžete si ho s citlivou a vnímavou kamarádkou provést samy. Nechte se vést svými instinkty a tím, co cítíte, že je třeba dělat.

Také nabízím svou náruč a vedení rituálu mnou. Rozhodla jsme se totiž rituálně pomáhat ženám, které se rozhodly, že už se nechtějí dál trápit a jsou připravené říct si o pomoc.

=> Ženám, které rituálem prošly, se zlepšil vztah s dítětem, našly odpuštění a klid v sobě, roste jim rodičovské sebevědomí, porod začaly vnímat jako transformační zážitek, který nešlo změnit a plně ho přijaly. A dokonce se těší na svůj další porodní proces.

Rituál stojí 1500 korun a trvá podle potřeby ženy. Vždy je přizpůsoben přesně na míru dané ženě podle jejich požadavků.

Pokud také toužíte po podobných pocitech, proveďte si rituál samy nebo se mi ozvěte a domluvte si den, během kterého se osvobodíte od tíživého pocitu viny z nevydařeného porodu a začnete zase volně dýchat a žít.