Vždy se potkáme se správnými lidmi

Plánuji focení těhotenského bříška a zase se setkávám se svou nerozhodností. Nesnáším rozhodování!

Prohlížím stránky mnoha fotografů z okolí, ale líbí se mi fotky maximálně ode dvou z nich. Cítím, že s jedním si rozhodně rozumět nebudu, protože na svých stránkách má fotky pouze polonahých žen. Bojím se tedy, aby z mého něžného těhotenského focení nebylo spíš focení porna.

Nakonec se rozhoduji pro toho jediného, který prošel sítem, volám a domlouváme termín. Ale, že bych si byla jistá, to se tedy říct nedá! Tak tedy čekám, jestli přijde nějaké potvrzení.

Ať se to rozhodne za mě samo!

Po pár dnech zjišťuji, že v den domluveného termínu nemůžu, protože nebudu ve městě (Už je to tady zase – ta hlava děravá – ale teď to aspoň můžu svádět na těhotenství) 😀 Za pár minut po mém uvědomění mi volá fotograf, že by se mu hodilo to přesunout kvůli rodinné oslavě, jestli by mi to nevadilo. To je náhodička. S radostí přijímám změnu termínu a získávám tím další čas na přemýšlení, jestli to je „ten pravý“ (fotograf)!

Pak se ke mně dostanou naprosto fantastické fotky fotografky, která bydlí nedaleko. Kamarádky mi radí, ať jdu raději k ženě, že lépe pochopí, jak bych si přála být zachycená na fotce. Jenže fotografka má nejbližší termíny za měsíc. A to taky může být klidně pozdě. – Takže to není ona 🙁

Vše nasvědčuje tomu, abychom šli k původně vybranému fotografovi, mému muži dokonce odpadne služební cesta. Pouštím nejistoty a oddávám se procesu. Vysílám nahoru přání, ať je průběh a výsledek focení překrásný a předčí má očekávání.

V den focení jdu k vizážistce, u které se cítím jako bohyně. Nemusela jsem říkat vůbec nic o svých představách a přitom jsem dostala péči nad mé očekávání. Pohled do zrcadla mě naprosto dojal, zamilovala jsem se do té ženy na kterou jsem koukala a šla si užít focení :))

Setkání po letech

S fotografem jsem se už jednou viděli. Pamatoval si fotku, kterou mi fotil a upravoval před 5 lety, popsal ji do detailu. Byla jsem z toho překvapená!

Už vím, proč jsem tam byla poslaná…

Zjistili jsme, že žijeme podobný životní styl a výborně jsme si rozuměli. Kápli si do noty i s mým mužem a užívali vtípky o svých biomanželkách.

Při focení jsem cítila, jak jsme propojení. Vyprávěli jsme si o porodu a dětech a já si užívala, že mi vesmír poslal dalšího stejně naladěného človíčka. Bylo nádherné sledovat, jak je cesta dokonale uzpůsobená a když se necháme vést, jsme vždy na správném místě a se správnými lidmi.

Funguje to principem, že co máme uvnitř, přitahujeme i v realitě. Pokud tedy máme uvnitř sebe krásně jako v pokojíčku, celý svět je krásné místo, kde se cítíme milováni a přijímáni.

Mrkněte na výsledek fotek. Mám ráda, když mají fotky duši a to se povedlo :))

Zdravíme s bříškem a objímáme.

A co vy? Potkáváte ty správné lidi? A jsou to spíš učitelé nebo parťáci pro život?