Je konec roku 2017, za pár dní nastoupí na trůn rok 2018 a bude kralovat svou novou energií. Bude to jízda, pokud se do toho položím a nechám se strhnout vlnou novinek, svěžího vánku a budu odevzdaně čekat na to, co si pro nás Vesmír nachystal. A to já přesně chci!
Není to ale možné bez toho, aniž bych udělala rekapitulaci roku, který končí. Dokončila to, co si žádá mou pozornost. Poděkovala za to, co mi bylo dáno. A svěřila se s tím, co očekávám do budoucna.
Podělím se s vámi o procesy, které v těchto dnech dělám já, abych podle sebe zakončila rok 2017 správně, vědomě. Chci, aby ve mně zůstal pocit čistoty, prázdnoty a spokojenosti. Chci sebou nechat prostoupit klid, abych otevřela srdce a vstoupila naplno do nového roku.
Nemáme doma žádné časopisy – manžel všechny aktivně vyhodil do tříděného odpadu. Tiskárna nefunguje, protože není nastavená po stěhování. Nezbývalo, než si z těchto „překážek“ udělat výhodu. Nakreslila jsem si vše svou rukou. Je to tedy velmi autentické. A zároveň je to „kapesní“ formát, takže se mi moje vize vejde kamkoliv – třeba do kabelky, budu ji moct nosit při sobě a připomenout si ji kdykoliv po tom zatoužím. Víra je totiž největší hnací motor. Nemusím vědět, jak se to stane. Stačí, když vím, že se to stane. Pak není nic, co by mi stálo v cestě.
Zde přidávám ještě svou Tabuli přání, jak vypadá, když jsem ji finálně dotvořila 5.1.2018. Je krásná a už se těším na cestu, kterou mě vesmír povede k mým splněným přáním 🙂
Na zadní strany obou vizuálních tabulek jsem si napsala svou tajnou formulku:
„Vysílám přání a prosím o splnění. Prosím o laskavý proces a průběh, který mi bude příjemný a bude mi vyhovovat. Prosím, ať se přání vypní, jak je to nejvhodnější pro mě i celý vesmír. Podle mých představ nebo ještě lépe. S prosbou, úctou, pokorou. Děkuji. Aika.“
Vyčistily se mi vztahy, ve kterých jsem cítila zranění nebo křivdu, které se staly během tohoto roku. To jsem ani neplánovala, chtěla jsem zůstat v té své pravdě, ale vesmír to chtěl jinak. Lidé, se kterými něco nebylo dočištěné, se ozvali sami. Přišli, zavolali, napsali, objali mě. A já jsem roztála jako sníh na Štědrý den. Odpustila jsem sobě i jim. Cítím klid a ticho, nic mě netrápí, vzpomínám na situace s pochopením a přijetím.
Vnímám to totiž tak, že nezáleží na tom, co si s kým uděláme, řekneme nebo jak si ublížíme. Záleží pouze na tom, jestli si naše duše v hloubce rozumějí a souzní. Pomáhá, když si představím, že bychom spolu od začátku do konce našeho vztahu nikdy nemohli promluvit ani slovo. Chtěla bych danou osobu ještě vidět a obejmout?
Já téměř všechny ze svého života ano. Proto se mě žádné činy a situace, které se mohou jevit jako zraňující, nedotýkají (nebo jen zraní mé ego), ale v hloubi srdce nemám potřebu daného člověka zatratit do věčných lovišť. Vím, že se jedná o to, že se člověk dotkl struny mého dávného zranění, proto to tak bolí. Tak to musím já uvidět, zpracovat a vyčistit. Pak mohu odpustit a nechat zranění odejít.
Je možné, že potřebuji nějaký čas na vydýchání a uzdravení, ale neznamená to, že daného člověka vyškrtnu ze svého života nenávratně pryč. Naopak, pokud jsem milovala, miluji navždy. Slova a činy pro mě nemají takovou váhu jako hlas srdce a duše.
Cítím, že je to opravdu důležitý krok v dokončovacím a uklízecím procesu tohoto roku a má velkou váhu. Takže čištění vztahů si budu dělat na konci každého roku nebo třeba dřív – ve chvíli, kdy k tomu dozraju. 🙂
Jsem vděčná za to, že tento rok proběhlo stěhování. Při něm jsme se zbavili velké spousty harampádí, které nám ubíralo na životní energii. Teď žijeme v prostoru, který je vzdušný, čistý, krásný. Je jednoduché vše uklidit, dát na svá místa. Máme dostatek prostoru pro sebe a své životy, nejsme otroky věcí, ale máme věci, které slouží nám.
Teď na konci roku jsem znovu prošla všechny šuplíčky, poličky, zákoutí a sklep. Vytřídila a vyházela věci, utřela prach, srovnala vše na svá místa. Zbývá odvézt poslední krabice do azylového domu, tak doufám, že to do konce roku stihneme předat. 🙂
Už se těším, až se na Nový rok ještě jednou zamyslím nad tím, co mi tento rok dal a vzal, zapálím si prskavku, kouknu se na hvězdy a poděkuji Bohu za to, že mám všeho dostatek a mohu žít tento svůj báječný život plný blažených dní. Přiťuknu si hrnkem čaje se svým milovaným mužem, dám pusu jemu i děťátku a půjdu v 9 spát, abych se mohla nejdéle ve 12 probudit na první kojení.
Nechám se překvapit, jestli bude potřeba dokončit ještě nějaké další věci v posledních dnech. A jestli si bude moje duše žádat nějaký hlubší rituál na přechod mezi dvěma roky. Pokud ano, dám vám o tom vědět na Facebooku.
Pokud Vás zaujala a oslovila možnost vyčistit či dokončit nedokončené věci z roku 2017 a vstoupit do roku 2018 s klidem v srdci, najděte si chvilku a pusťte se do toho. Můžete si vymyslet své vlastní ukončovací rituálky a metody nebo využít možnosti, které se zalíbily mně. Zde krátké shrnutí, pokud se necháte inspirovat:
Děkuji Ti Aiko, za to že jsi a zdílíš :), si pro mně inspirací :))) Objímám Tě, Zuzka.